XXIV. Závěr sezóny

_______________________________________________________

Po deváté hodině na boční parkoviště u Globusu v Olomouci, které nám Globus na tuto akci zapůjčil, se začaly sjíždět vozidla účastníků poslední letošní společné vyjížďky.

Počasí bylo extrémně příznivé a tak není divu, že mimo sedmdesáti pěti přihlášených posádek dorazilo ještě asi čtyřicet dalších vozidel.

Tato akce je už tradičně otevřena pro všechna oficiální historická vozidla, letos tedy do roku výroby 1982.

Bylo tak možné vidět jak ty nejstarší, tentokrát dokonce stoleté kusy (Ford T, Chenard & Walcker), tak ty nejmladší, kterým bylo letos teprve třicet.

Dorazil také parní vůz Stanley, z roku 1916.

Motocyklů bylo méně, ale i tak jich bylo přes třicet. Nejstarším z nich byl nakonec BSA Sloper 500 z roku 1929. Na sraz přijel i Indian Scout 101 750 se side z roku 1931, ale převažovaly české značky ČZ a Jawa. Anglie byla ještě zastoupena značkami Ariel a Norton.

Někteří se ale přijeli se svým strojem pouze ukázat, a pak ke své škodě už s ostatními nepokračovali v celodenním programu.

Nenáročná trasa vedla od Globusu nejprve přes Hněvotín, Bystročice, Blatec, Grygov, Velký Týnec, Doloplazy a Daskabát, až téměř do Velkého Újezdu k Farmářské Baště, kde byl pro předem přihlášené zajištěn oběd.

Prostor kolem krásně zrekonstruovaného motorestu byl plně zaplněn automobily a motocykly.

Nikam se nespěchalo a proto se při čekání na oběd, nebo naopak na ty co ještě obědvali, diskutovalo v hloučcích.

Bylo to také velmi vděčné prostředí pro fotografování. Někteří toho využili a nechali se fotit u konkurenčních strojů, kterým to na slunci opravdu moc slušelo.

Odjíždělo se opět hromadně v koloně přes Přáslavice zpět do Olomouce k vlakovému depu na Táborské ulici (deponie ČD), kde všechny čekala supící a kouřící parní lokomotiva s připojeným osobním vagonem.

Souprava popojížděla sice jen v prostoru nádraží, ale i tak to bylo velmi příjemné zpestření prohlídky nově otevřeného muzea starých lokomotiv.

Připraveno bylo ještě jedno překvapení na kolejích. Někteří si mysleli, že to byla už ta parní souprava.

Jak se ale ukázalo, byla to elektrická tramvaj vyrobená v ČKD Praha v roce 1930, která na opravdu překvapené účastníky čekala na druhé straně nádražního podchodu. Jízda tramvají byla o poznání delší, neboť vedla okruhem přes centrum Olomouce. Jelo se ve dvou skupinách a dvacetiminutová projížďka byla velmi příjemným zpestřením krásného dne.

Z muzea ČD se ještě pokračovalo do opravdového kopce na Pohořany, kde byl cíl akce.

Celá trasa měla zhruba 70 km a na Pohořanech všechny čekala ještě večeře (guláš) a pak také důstojné rozloučení se sezónou 2012. Bylo připraveno svařené víno a teplý čaj, ale to letos opravdu nebylo v téměř letním dni vůbec potřeba.

Samozřejmě nechybělo vyhlášení tradičních cen (nejstarší, nejvzdálenější, nejhezčí …). Ceny se rozdělovaly už jen mezi těmi, kteří přijeli až do cíle, protože někteří se s ostatními rozloučili už v Olomouci, odkud se vydali ještě za světla ke svým vzdálenějším domovům. Zřejmě tušili, jaké počasí by je čekalo v neděli ráno.

Ovšem podle ohlasů těch skalních příznivců klubu SKAM Olomouc to nedělní zmoknutí za ten krásně prožitý předchozí sobotní den a pak i večer mezi přáteli stálo.

Autoři fotek: Jiří Kohlíček ml. Karel Manek Jiří Heda

Také o nás napsali: Olomoucký deník

_______________________________________________________